Není Open Source jako Open Source
Protože není až tak snadné se zorientovat v Open Source licencích, pokusil jsem se zmapovat problematiku v krátkém článku.
Když mluvíme o prodeji softwaru, musíme rozlišovat tři složky:
- Vlastnictví – kdo je vlastníkem software?
- Převod peněz – jak za software zaplatím, pokud vůbec?
- Licencování – Co získám? Jak můžu se softwarem nakládat? Můžu jej použít pouze na jednom počítači? Můžu jej distribuovat někomu jinému?
Ve většině případů vlastnictví software zůstává osobě nebo společnosti, který jej vytvořila. Uživatelům je pouze přidělena licence k užívání. Převod peněz je závislý na obchodním modelu tvůrce. Licence odlišuje open source software od closed source software.
Uveďme si dva příklady:
Microsoft vlastní produkt Microsoft Windows. Licenční smlouva s koncovým uživatelem (EULA), je právní dokument, který musíte „proklikat“, čímž vyjádříte svůj souhlas s užíváním softwaru a mohli si jej tak nainstalovat. Microsoft udržuje zdrojový kód a distribuuje pouze binární kopie prostřednictvím autorizovaných kanálů. U většiny spotřebitelských produktů, které mají povolení k instalaci softwaru na jednom počítači, není dovoleno pořizovat kopie jinak než pro zálohování disku. Platíte tedy za jednu kopii softwaru, kde vám výrobce poskytne menší aktualizace, ale ne významnou modernizaci.
Linux je ve vlastnictví Linuse Torvaldse. Tento pán publikoval kód pod licencí GNU, Public License verze 2 (GPLv2). Tato licence, mimo jiné říká, že zdrojový kód musí být každému k dispozici a každý můžete provádět změny v kódu. Je však třeba zmínit, že pokud provedete změny v kódu a svůj kód dále distribuujete, musíte změny publikovat pod stejnou licencí. GPLv2 také říká, že není dovoleno účtovat poplatky za distribuci zdrojového kódu vyšší, než jsou vaše skutečné náklady (například kopírování na CD).
Obecně platí, že když něco vytvoříte, máte také právo rozhodnout, jak je software používán a distribuován. Free a Open Source Software (FOSS) je software, který je možné volně šířit s možností prohlížení zdrojového kódu. Linus Torvalds i když je autorem Linuxu, vám nemůže zakázat instalaci na vašem počítači, protože se této možnosti vzdal přímo přes licencí GPLv2.
Licencování softwaru je politická otázka a tedy není žádné překvapení, že existuje mnoho různých názorů. Z toho důvodu si některé organizace začaly vytvářet své vlastní licence, která odrážejí jejich konkrétní postoje. Například vysoké školy jako je Massachusetts Institute of Technology (MIT) a University of California jsou toho příkladem a vytvořily si své vlastní licence. Stejně jako jiné projekty, kde můžeme zmínit např. dobře známý Apache.
Free Software Foundation a Open Source Initiave
Mezi dvě největší skupiny ve světe open source patří: Free Software Foundation (FSF) a Open Source Initiave (OSI).
Free Software Foundation byla založena v roce 1985 Richardem Stallmanem. Cílem skupiny bylo podporovat Free Sortware. Svobodný software, jak asi všichni tušíme, není založen na ceně, ale na svobodě sdílení, studia a modifikace zdrojového kódu. Pohled FSF na proprietární software, tedy software bez možnosti modifikace zdrojového kódu, je označen za špatný. FSF zastává názor, že softwarové licence by měly prosazovat otevřenost změny kódu. FSF zastává také názor, že pokud změníte bezplatný software, máte automaticky povinnost tyto změny sdílet. Tato specifická filozofie se nazývá „copyleft“.
FSF vyvinuli svou vlastní sadu licencí, jako je GPLv2, GPLv3 a Lesser GPL licence verze 2 a 3 (LGPLv2 & LGPLv3). Lesser licence jsou podobné jako běžné licence GPL, jen mají ustanovení vztahující se k šíření „non-free“ software. Například pod licencí GPLv2 není možné distribuovat software, který používá uzavřenou „source“ knihovnu (například ovladač hardwaru), naopak varianta Leeser právě toto umožňuje.
Změny mezi verze 2 a 3 jsou z velké části zaměřeny na využití svobodného softwaru na uzavřené hardwarové zařízení – Tivoization, s kterým přišla společnost TiVo. TiVo je společnost, která staví televizní digitální videorekordéry na vlastním hardwaru a používá Linux jako základnu pro jejich software. Zatímco TiVo uvolnil zdrojový kód své verze systému Linux, jak je požadováno v rámci licencí GPLv2, hardware však nespolupracoval s modifikovanými verzemi knihoven. V očích FSF to šlo proti duchu GPLv2.
Open Source Initiative bylo založeno v roce 1998 Brucem Perensem a Ericem Raymondem (ESR). Pánové byli přesvědčeni, že svobodný software byl příliš politicky svázan a že je nutné zavést méně svazující licence a to zejména kolem copyleftových aspektů FSF licencí. OSI je přesvědčena, že by zdrojové kódy měly být nejen volně dostupné, ale také by neměla existovat žádná omezení na používání softwaru bez ohledu na to, jaký je účel použití. Na rozdíl od FSF, OSI nemá svou vlastní sadu licencí. Místo toho, OSI má sadu principů a vytváří další nové licence. V případě, že jsou splněny OSI principy, se tyto licence řadí do Open Source Licence. Software, který je ve shodě se licencemi Open Source je tedy Open Source Software.
Některé z Open Source licencí patří do rodiny BSD licencí. BSD licence jsou mnohem jednodušší než GPL. Licence pouze uvádějí, že můžete redistribuovat zdrojový kód a binární soubory tak dlouho, jak platí oznámení o autorských právech a to bez udání informace, zda původní autor souhlasí s vámi upravnou verzí programu. Jinými slovy: „dělejte se softwarem co chcete, jen neříkejte, že jste software napsali sami.“ Další licence s označením MIT má hodně podobného ducha, jen s mírně odlišným zněním.
Zmíněné FSF licence GPLv2 samozřejmě také spadají do Open Source. Nicméně, mnoho licencí Open Source, jako BSD a MIT neobsahují copyleft předpisy, a proto nejsou přijatelné pro FSF. Licence BSD a MIT jsou také označovány za tolerantní, protože jsou tolerantní v tom, jak lze software dále distribuovat, např. BSD licencovaný software můžete vzít a dále jej implementovat do vámi uzavřeného softwarového produktu.
Vývojové komunity se do velké míry nechtějí až tak hluboko zabývat niancemi mezi Open Source vs Free Sorfware. Proto se často hovoří jen o Free and Open Source softwaru (FOSS). Zkrátka, když používáte software s označením FOSS (Free / Libre / Open Source software) , víte, že za něj nemusíte platit a můžete jej šířit, jak budete chtít.
Další licenční modely
FOSS licence by měly být svázany se softwarem jak byly původně zamýšleny. Další autoři vydávají některá svá díla, jako např. výkresy či plány v rámci FOSS licencí, což ovšem s původním plánem těchto licencí nikterak nesouvisí.
Jakmile je software umístěn ve veřejné doméně, autor se vzdává všech práv, včetně autorského práva na práci. V některých zemích, je tento režim běžný pro díla, které vytvořily vládní agentury.
Creative Commons (CC) organizace vytvořila licencí s názvem Creative Commons, které se snaží řešit licence pro nesoftwarové entity. CC licence mohou být také použity k omezení komerčního využívání, pokud je to záměr držitele autorských práv. Mezi CC licence patří:
- Attribution (CC BY) – Uveďte původ
- Attribution ShareAlike (CC BY-SA) – Uveďte původ – Zachovejte licenci
- Attribution No-Derivs (CC BY-ND) – Uveďte původ – Nezpracovávejte
- Attribution-NonCommercial (CC BY-NC) – Uveďte původ – Neužívejte komerčně.
- Attribution-NonCommercial-ShareAlike (CC-BY-NC-SA) – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Zachovejte licenci
- Attribution-NonCommercial-No-Derivs (CC-BY-NC-ND) – Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte
- No Rights Reserved (CC0) – jedná se o verzi Creative Commons veřejné doméně.
Více na https://creativecommons.org/
Open Source a obchodní model
Pokud nabízíte svůj software zdarma, můžete na něm také vydělat?
Nejjednodušší způsob jak vydělat peníze z vašeho softwaru je prodat jeho podporu nebo záruku. Můžete vydělávat peníze např. také tím, že poskytnete placenou službu instalace, poskytnete placenou uživatelskou podporu, nebo publikujete opravné patche za jistý poplatek. Nebo můžete být placeným konzultantem vašeho softwaru.
V roce 1990 Gerald Combs pracoval jako poskytovatel internetových služeb a začal psát svůj vlastní packetový analyzátor, protože podobné nástroje v té době byly velmi drahé. Více než 600 lidí se k projektu připojilo a nyní paří Wireshark k nejpoužívanějším analyzátorům. Tento nástroj je často považován za lepší než jiné komerční nástroje tohoto druhu. Gerald Combs později založil společnost, která zajišťovala placenou podporu včetně školení. Tato společnost byla později prodána významnému dodavateli síťových prvků, který nadále poskytuje a zajišťuje rozvoj nástroje.
K další přidané hodnotě open source patří otevřený způsob, jak posoudit něčí programátorské schopnosti. Jedna věc je, že provádíte určité úkoly v zaměstnání a druhá, že dokážete publikovat svůj výtvor a sdílet jej s celým světem. Tato cesta umožňuje potenciálním zaměstnavatelům přesvědčit se o kvalitě vaší práce. Společnosti dále zjistily, že sdílení zdrojových kódů svého interního softwaru přitahuje zájem nejenom nadšenců, ale také zájem partnerských firem.